Říct, že naše vláda ve většině svých počinů propadá, je  těžký eufemismus. Je to ještě horší. Snad jen z bezobsažných sáhodlouhých debat bez jasných výsledků, při kterých sem tam někdo usne, mají páni ministři výbornou. Co ale čekat od vulgárních a bezohledných buranů, korupčníků, alkoholiků, rádoby moralistů, plzeňských studentů práv a v neposlední řadě těžkých spáčů? Vlastně lze čekat všechno, jenom ne výsledky. A když už nějaké přijdou, nejsou vůbec uspokojivé. Proč tedy takové neschopné lidi volíme, když mají hlavu napulírovanou a nohy od bláta? Asi proto, jelikož jsou na kandidátkách jen fotografie od ramen nahoru. Mimo to se v naší zemi zcela logicky ti úspěšní a schopní do politiky nehrnou, protože kdo něco umí, ten to dělá a kdo to neumí, ten to učí. Já osobně bych na kandidátky přidával fotky rukou. Hned by se poznalo, kdo má špínu za nehtama a kdo je zvyklý tvrdě a poctivě pracovat.

Už jednou jsem ve svém článku zmínil naprosto výstižnou definici principu fungování našeho státu, která zní: Na dvě krávy si vezmete od banky půjčku ve výši 2 miliardy korun a odstěhujete se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti. Jestli vám to něco připomíná, pak vítejte doma - v České republice. V zemi v níž se lid bojí svojí vlády a ne vláda svého lidu. Kde majoritní skupinu politiků tvoří odpadlíci neúspěšní ve svém oboru s touhou po sebeobohacení. Kde se vláda snaží o finanční regulace, kde se jen dá, přestože má ve vlastních řadách miliardové úniky. Kde ten úspěšný živí z daní toho neúspěšného a ten mu závidí, protože je úspěšný. Kde být proti zneužívání sociálního systému znamená být rasistou. Kde se vyslovení pravdy stává trestuhodnou záležitostí. Tak nějak bych definoval současný stav v naší zemi vytvořený devíti předchozími, ať už levicovými, pravicovými nebo úřednickými vládami a umocněný vládou současnou. Tak tedy nepotěšila jsi mě, a ani já tě nepotěším, milá vládo. Tentokrát za čtyři a mysli na to, že ani dostatečná tvému lidu nebude stačit věčně.